Creepypasta – Ashley

 

 

Ahoj jmenuji se Ashley Downer , a povím vám příběh jak všechno tohle začalo bylo to , asi před sedmi lety bylo mi tehdy osm , a naše rodina se přistěhovala do nóvého města , bylo to pro mě a mého bratra trochu dost krutý na staré škole jsme měly hodně kamarádů , ale tady ? … Tady pro nás byli všichni cizí , stejně tak mi pro ně , chvíli sem o tom všem v autě přemýšlela … O kamarádkách ,o naší staré škole a spolužácích , a skoro sem u toho usínala , byla sem z té cesty dost unavená , ale najednou když sem už usínala mě probudil bratr s tím že sme už tady , Alexovi (mému brátrovy) bylo v tu dobu deset , na škole byl celkem populární nikdy nebyl sám stejně jako já … no vlastně sem se vám ani nepopsala … měla sem zrzavé dlouhé vlasy a sědomodré oči , no zpátky k tomu příjezdu … jak sme přijeli s bratrem sme si vybrali každý pokoj , byl to hodně velkej dům a byl i ve velmi klidné ulici takže to bylo dost dobrý , tehdy jsme měli hodně velký štěstí … ale o pár dnů později se to všechno zvrhlo ve škole nás s bratrem začali šikanovat,mamka si zlomila nohu ale táta ten se měl skvěle jel zrovna na večírek který měli v práci , a on … on se tam opil … domů ho přivezl až jeho kamarád kterej byl rozhodně míň nadranej než on , když přijel dom tak začal nehorázně řvát na všechny , potom přišel ke mně do pokoje a začal mi nadávat , ale slyšel to můj bratr , a hned běžel do mého pokoje s tím něco udělat , začal křičet na otce ať toho nechá , ale on místo toho aby toho nechal mu vrazil pěstí , bratrovy tekla krev po puse a byl víc zuřivější popadl sklenici kterou sem měla na stole a vrhl se na otce a rozbil mu ji o hlavu otec padl , ale už byli slyšet policejní sirény...

 

Policejní sirény byli slyšet protože , někdo ze sousedů musel slyšet řev mého otce , policie nás vyslíchala , hlavně mého bratra , otce zatkli za napadení a mému bratrovy dali kázání ikdyž věděli moc dobře že to byla sebeobrana , ale co bylo horší … dali nás s bratrem do děcáku protože usoudili že mamka se o nás není schopná postarat. Svého otce sem za to nenáviděla pořád sem na to myslela , ale měla sem štěstí že bratr udělal to co udělal , otec byl opilí nevím co by mi udělal kdybych neměla Alexe , z toho všeho sem byla smutná , ale pořád sem měla podporu od mého bratra díky kterému sem se nezbláznila , v děcáku to byla celkem otrava ale aspoň že vychovatelky byli hodný , s bratrem sme přemýšlely o útěku , ale vždycky se naskytla otázka kam ? Kam by sme utekli ? Tak sme se to tam snažili přetrpět. Sem ale ráda že nás přidělili na jinou školu kde to bylo snesitelný , aspoň nás tam nešikanovali.

 

Ale potom se mi stalo to nejhorší v životě uběhli dva roky mě bylo deset a Alexovi dvanáct a nějaká rodina … ho adoptovala , ale jen jeho ...sice vychovatelka řekla že sme sourozenci a že by bylo lepší kdyby sme byli spolu , ale oni chtěli jen Alexe a pak sme se už nikdy neviděli celé dny sem brečela v pokoji byla sem sama … úplně sama i bez mé jediné podpory , ale potom mě přidělili k jednomu klukovi jménem Mike , on byl taky sám a bylo jedno jestli budou na jednom pokoji kluk a holka , ale žádné dvě děti nesměli být ve dvou různých pokojích , Mike se mi zdál celkem fajn , hodně sme si spolu povídali a dozvěděla sem se o něm spoustu zajímavých věcí , bylo mu taky deset jako mě a musím přiznat že byl celkem hezký , ale to teď stranou , i ve škole sme si spolu hodně povídali a stali se z nás nejlepší kamarádi , ale musím přiznat že sem byla celkem vyšinutá potom co se stalo … potom co se stalo tu noc kdy byl otec opilí … potom co adoptovali Alexe … bylo to pro mě velká rána na srdci a ta taky zanechala velkou jizvu , ale jediná světlá stránka v mém životě byl už jenom Mike byl pro mě taky velkou podporou a vždycky mi říkal '' pokud budeš něčemu hodně věřit … tak se ti to splní '' ta věta mě vždy povzbudila a měla sem radost , Mike mi vždy dokázal vykouzlit úsměv na tváři.

Roky rychle plinuli a nám bylo najednou patnáct , s Mikem sme se hodně spřáteli za ty roky se z nás stali nejlepší přátelé , jednou sme tak odpoledne seděli na postelích a povídali si a Mike se mě najednou zeptal jestli by sem s ním nazačala chodit , v duchu sem málem vypískla radostí že ke mně cítí to samé co já k němu , a řekla sem ano , byli sme oba tak neuvěřitelně šťastní a začala sem chápát že Mike je mím světlem v temnotě a samotě tehdy sem měla jako podporu bratra ale teď když tady není ach ...tak nerada vzpomínam na ten den kdy ho adoptovali ... teď mám za podporu Mika.

Ano zase se to zvrtlo a bolelo to stejně jako když sem přišla o Alexe.
Uběhlo pár měsíců od toho co sme začali s Mikem chodit a do děcáku přišla nová holka jménem Klarisa , bylo jí taky patnáct byla prý problémové dítě , ale nechtělo se mi tomu věřit vypadala spíš jako slušňačka než ''problémové dítě'' a od doby kdy přišla do děcáku se na Mika nějak divně koukala a on na ni taky , ale nedívali se na sebe zlostně ale spíš tak … přátelsky , jednou sem si šla sednout na lavičku venku s tím že si přečtu knížku , ale Mike se mnou nešel a řekl že bude v našem pokoji že je mu špatně tak sem se s tím smířila a šla si sednout sama , ale měla sem takový divný pocit že Mike v našem pokoji není a baví se s tou novou tak sem vstala z lavičky a nenápadně sem se koukla do okna děcáku a Mike si tam povídal s tou novou a vypadalo to že jí rád poslouchá a díval se na ní tak zamilovaně a ona na nej taky , měla sem neuvěřitelně velký vztek na Mika i na Klarisu , ale najdenou mi proběhlo hlavou že sou třeba jen přátelé tak sem sledovala dál oknu bylo trochu pootevřené a najendou sem zaslechla něco od Klarisi a ptala se Mika jestli spolu chodíme a z jeho odpovědi sem byla šokavaná řekl jí ''Ty myslíš tu blbku Ashley ? HA ! Ani ve snu bych s ní nechodil dokonce ani v noční můře !!! '' a oba se začali strašně hlasitě smát a já dostala neuvěřitelný vztek na Mike i na tu krávu Klarisu , ale potom sem se vzpamatola a vzala sem si knížku z lavičky a vešla dovnitř děcáku dala jí zpátky do poličky a dělala že nic potom sem přišla za nima a zeptala se Mika jestli už mu je líp a řekl že o hodně líp (HA !! jakej je to ubožák nemá ani dost kuráže mi říct do očí to co říkal Klarise o mě !!) přisedla sem s k nim a oba dělali že nic a pak se Klarisa zvedla a řekla že už jde do svého pokoje že prej potřebuje relaxovat (HA!nesmysl jen se mi chce vyhnout !!) a potom Mike pár minut potom co odejde Klarisa odejde i on s tím že je mu špatně.
Den uběhl jak nic a byl večer mohlo být něco málo po jedné hodině večer a venku sem slyšela jakýsi rozhovor nějakýho kluka a holky celkem sem se domnívala že to jsou Mike a Klarisa tak sem je poslouchala :
Klarisa : Vážně Miku ?! To sem od tebe nečekala
Mike : ale no tak bude to fajn budeme pořád spolu
Klarisa : tak fajn budeme spolu už navždy :)

A u tohohle sem už jaksi skoro vypěnila vztekem měla sem větší vztek na toho blba Mika než na Klarisu přece jenom o ničem nevědala a pak sem slyšela něco velmi povědomého
Mike :Pokud budeš něčemu hodně věřit... tak se ti to splní

A když tohle dořekl obejmul ji a já vypěnila a měla sem vztek jim oboum zlomit vaz ale to by bylo přece jen příliš nebo málo ? Spíš málo po pár minutách Mike řekl že už půjde spát rychle sem se proplížila a lehla si do postele jak mile vešel do pokoje chvíli se na mě díval a pak řekl

Mike : Ach...Ashley jsi tak hezká a při tom tak hloupá a navní
Možná že to řekl šeptem , ale bylo mu rozumět a potom si vklidu lehnul do postele.
Jakmile usnul a byla sem si tím jistá opatrně sem si vytáhla z nočního stolku nůž a sedla si na postel chvíli sem na něj jen tak dívala a potom sem se zvedla a opatrně sem vešla do pokoje od Klarisi , naštěstí spala a nevnímala mě pak sem se na ni chvíli dívala a říkala potichu Jen klidně spi … za chvíli budeš spát navždy. Hned jak sem si všimla jak pomalu otévírá oči tak sem se přiblížila k ní a dívala se na ni a potom řekla rozespale : Ashley ? … co tady … hned jak řekla kousek tak sem jí dala svojí ruku před pusu aby nemohla křičet a říkali sem jí klidným hlasem Pššt .. buď v klidu za chvíli budete spolu navždy teď jen spi....NAVŽDY !! Hned jak sem to dořekla bodla sem jí do břícha a celou jí pobodala a za pár vteřin byla mrtvá , oblečení sem měla od krve , ale nějak mě to nezajímalo a šla zpátky do pokoje , Mike pořád spal tak sem si sedla na postel vedle něho a chvíli ho pozorovala , ale za chvíli začal otevírat jedno oko a ptal se mě : Ash...Ashley co tady děláš ty nemůžeš usnout ? … říkal to hodně rozespale a já mu přiložila ruku na pusu aby nekřičel a jen sem řekla : Ach...Miku jsi tak hezký a při tom tak hloupí a naivní … potom otevřel vyděšením obě oči a měl v nich strach … na ten pohled nikdy nezapomenu … potom sem ho podla do břicha a rozřízla ho a nahmatala jeho srdce a vzala ho do ruky a řekla Tohle kdysi patřilo mě jen tys mi ho vzal … potom co sem to dořekla , sem vešla do kanceláře kde nikdo nebyl a hledala sem složku se jménem Alexander Downer , chtěla sem najít složku mého bratra abych za ním přišla a utekli sme spolu... po chvilce sem ji našla a už sem přišla na to kdo ho adoptoval byla to nějaká rodina Terendových našla sem si jejich adresu a běžela do svého pokoje pro věci a rychle sem se převlékla so něčeho čistého a balila si věci na cestu a když sem všimla postele … Mikovo bezvládné mrtvé tělo leželo na posteli tak sem se usmála a řekla Rostříštil si mi moje srdce na miliardu střípků , tak teď já roztříším to tvoje … hned jak sem to dořekla vzala sem jeho ještě stále teplé srdce do ruky a hodila jím o stěnu … tak krev na stěně od jeho srdce mi vykouzlila úsměv na tváři se svím dílem sem byla spokojená a popadla svoje věci a utekla na tu adresu kde bydlí Alex , možná uběhlo pět let ale svého bratra poznám pořád ikdyby se změnil cítila bych že to je on já sem se moc nezměnila sem pořád ta stejná zrzavá holka kterou zná , kdo ví jestli na mě nezapoměl ...Ach... a co když zapomněl mi najednou proletělo hlavou ale bylo mi to jedno a sprintovala sem na tu adresu kde bydlí Alex když sem přišla k tomu domu tak sem viděla že se v jednom pokoji ještě svíti a bylo polootevřené okno , tak sem vyšplhala po nejbližším stromě a podívala se do okna a viděla sem jak na posteli sedí Alex s knížkou v ruce … tedy myslím že to byla knížka vypadala spíš jako nějaký deník a pak sem slyšela jak říká Ach …. pět let .. pět let sem neviděl svoji sestru... jak asi teď vypadá ? Kde je ? Adoptovali ji ? Žije vůbec ?! A začal trochu vzlikat a v ruce pevně stiskl ten deník ..Ach .. proč ?! Proč se to jen stalo ?! Kdyby nebilo našeho otce mohli sme být s Ashley doma a hádat se Ach … jak mi ty hádky chybí dal bych cokoliv abych slyšel znovu její hlas … sice sem moc nevěděla co dělat ale pak sem se opřela o okno a řekla : Taky mi chybíš bratříčku … Alex se nachvíli lekl a pak se kouknul směrem k oknu a viděl mě a já jeho málem mi vytriskli slzy radostí když sem ho viděla jemu taky otevřel mi okno abych mohla vlézt dovnitř : Alex : Ash .. já .. já nevěřím svím očím vídím tě a .. a ... jsi krásná konečně tě vidím konečně tě slyším jak to že si najednou tady Ash ?? …...
Ashley : taky tě moc ráda vidím Alexi konečně tě slyším konečně tě můžu obejmout moc si mi chyběl … chybělo mi všechno naše hádky,rvačky,povídání nemůžu tomu uvěřit že tě vidím a utekla sem z děcáku abych tě našla ale nechala sem jim tam menší překvapení …. trochu psichopaticky sem se pousmála a Alex se mě trošičku lekl ale né moc … Alex: jaké překvapení si jim tam nechala?

Ashley : no začalo to tím jak tě adoptovali … (Ashley vypráví Alexovi co se jí všechno stalo )
Alex : Wáu já nemužu uvěřit vlastním očím že si někoho … někoho zabila , ale kdyby si toneudělala ty tak bych to Mikovi asi udělal já … a trochu se pousmál
Ashley : a víš Alexi neute...
Alex: nic říkat nemusíš utečeme , tady je to nesnesitelný ti nepravý rodiče na mě pořád jen řvou a já bych je najraději zabil...
Ashley : a proč je nezabít teď ?
Alex : zajisti hlavní dveře .. já to udělám
Ashley a Alex opatrně a potichu sešli schody a šli do pokoje rodíčů Ashley se rozeběhla ke hlavním dveřím aby neutekli a Alex si mezitím vzal nůž z kuchyně a šel do pokoje jeho nepravých rodičů ,

když viděl jak poklidně spí trochu se pousmál a stiskl nůž nejdřív mířil k matce když ho viděla začala na něho řvát : Matka : O MŮJ BOŽE !!! co zase potřebuješ ty spratku dali sme ti domov to tinestačí ?! Alex jen řekl : Kdyby si byla lepší matkou tak by si ještě žila !!!
Matka : ale já ještě …. nestačila to doříct a hned jí zapodl nůž do srdce a byla mrtvá a pak přišelčas na nepravého otce Alex : ach … otče kdyby si jen byl o něco lepší než náš bívalí otec mohl by si ještě žít otec se na Alexe podíval se strachem a v očích a najednou už byl propíchnutý a mrtví

když potom Ashley viděla Alexovu práci jen se usmála a hned řekla Pojď musíme rychle utéct než přijede policie !!! Alex : ale kam ?! Ashley : půjdem najít naši mamku a budeme s ní žít Alex : ale co když na to příjdou že sme to byli my kdo je zabil ?! Ashley : oni na to nepříjdou pokud schováme důkazi !!! rychle si nasaď rukavice a dej je pod postel aby si toho nikdo nevšiml potom usteleme postel aby to vypadalo že jsou pryč a zaděláme záclony potom zamčemě dveře a půjdeme k tobě do pokoje a sbalíš si věci zamčeš dvěře zevnitř a utečeme oknem ! Alex : a co dál kám půjdeme ?!
Ashley : najdeme mamku a uděláme jí radost tím že jí navštívíme a zůstaneme u ní … Alex : ale kde ji chceš hledat ? Ashley : neodstěhovala se pořád bydlí v našem starém domě … o pár minut později jsou vidět už stíny dvou sourozenců kteří hledají matku …..